Porušené signály. Antivideoart. Pavel Kopřiva.

Do povrchů obrazovek vyrývá fiktivní zprávy a stopy neznámých sdělení, jejichž původ i smysl zůstávají nejasné. Kopřivova tvorba osciluje mezi archeologií budoucnosti a kritikou technologické závislosti.

Zbytky zařízení, které kdysi sloužily k přenosu informací, se proměňují v artefakty světa, jehož komunikační systémy selhaly. Umělec přitom opouští samotné médium pohyblivého obrazu a nahrazuje jej fyzickým zásahem do materiálu – rytou stopou, kterou označuje jako „antivideoart“. Instalace otevírá otázky vztahu mezi technologií, pamětí a hmotou a nabízí návštěvníkům možnost nahlížet běžné elektronické materiály z nové perspektivy.

Pavel Kopřiva patří k výrazným osobnostem české intermediální tvorby. Ve své práci dlouhodobě propojuje objekt, instalaci, světlo, zvuk a digitální technologie, přičemž se soustředí na vztahy mezi člověkem, technologií a proměnlivostí vnímání. Vedle vlastní umělecké tvorby se významně věnuje také pedagogické činnosti. Od roku 2007 vede Ateliér interaktivních médií na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde se studenty rozvíjí experimentální přístupy k novým médiím, interaktivnímu umění a práci s technologiemi. Řadu let působil jako ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově, nejstarší sklářské školy ve střední Evropě. Dlouhodobě se podílí na rozvoji vzdělávání v oblasti umění, designu a skla. Jeho působení přirozeně propojuje svět současného umění s tradicí severočeského sklářství, která je neodmyslitelnou součástí kulturní identity regionu.

Slovníček pojmů:

• Videoart je druh výtvarného umění, ve kterém je hlavním uměleckým prostředkem video. Nejde o klasický film ani televizní pořad – cílem není vyprávět příběh, ale vyvolat emoce, přimět diváka k zamyšlení nebo experimentovat s obrazem, zvukem, časem a prostorem.

• Archeologie budoucnosti je způsob, jak se na současnost podívat očima někoho, kdo ji bude jednou považovat za dávnou minulost. Je to nástroj k přemýšlení o tom, jakou stopu po sobě jako civilizace zanecháváme.

• Technologie je soubor znalostí, postupů, nástrojů a zařízení, které lidé používají k tomu, aby řešili problémy, vyráběli věci nebo měnili své prostředí.